Dnešní článek se věnuje samotné instalaci tepelného čerpadla typu vzduch-voda, které bere teplo ze vzduchu a dává je do topné vody (otopného systému - radiátorů nebo podlahového topení). Dnes si projdeme instalaci pro dělenou montáž.

Přípravné práce:

1. Příprava betonového nebo jinak zpevněného podstavce, kde bude umístěna venkovní jednotka (výparník) tepelného čerpadla.
2. Příprava technické místnosti dle požadavku výrobce/dodavatele hlavně z pohledu potřebného prostoru.
3. Příprava přívodního kabelu pro napájení tepelného čerpadla a kabelu pří řízení levného a drahého proudu z hlavního domovního elektro rozvaděče.
4. Příprava kabelu pro prostorové čidlo interiérové teploty (počet dle počtu řízených zón).
5. Příprava (natažení) ostatních kabelů pro ovládání – například pro oběhová čerpadla, komunikaci na internet, komunikaci s bazénovou filtrací, komunikaci pro plynový/elektrický kotel, komunikaci pro fotovoltaický systém, atd.
6. Příprava nebo úprava na otopném systému.

Samotná instalace tepelného čerpadla:

1. Dodání tepelného čerpadla na místo – vnitřní i venkovní jednotka se postaví na vybrané místo tak, aby byla přístupná k instalaci i případnému servisu. Venkovní jednotka se musí přišroubovat ke zpevněnému podstavci.
2. Následně se vnitřní a venkovní jednotka propojí pomocí chladícího potrubí a elektro kabeláže pro výparník. Vždy by se měla vymyslet trasa taková, kde bude co nejméně pájených spojů a ohybů po trase potrubí. Chladící potrubí se musí pájet natvrdo (při tvrdém pájení se spojují dva kovy ohřátím a roztavením přídavného materiálu (slitiny), který se naváže na oba kusy kovu a spojí je. Přídavný materiál musí mít samozřejmě teplotu tání nižší než spojované kovové díly) při použití inertního plynu (Inertní plyny, neboli netečné plyny, jsou plyny za daných podmínek nepodléhající chemickým reakcím a řadí se sem například dusík) a spoje vždy dostatečně nahřívat.
3. Následně se provede tlakovou zkoušku chladícího potrubí (aspoň 3 hodiny, nejlépe přes noc). Toto je opět nutné dělat nikoliv obyčejným vzduchem, ale například dusíkem.
4. V době tlakové zkoušky je možné provést připojení tepelného čerpadla na otopný systém a začít připojovat všechny kabely (přívodní kabel, kabel pro řízení levného a drahého proudu, prostorových čidel, atd.)
5. Pokud dopadne tlaková zkouška dobře, je možné začít chladícího potrubí vakuovat, aby se následně dalo naplnit chladivem. Vakuování je proces, kdy se chladící potrubí zbaví veškerého plynu uvnitř (tedy i dusíku!!!!) a musí se provádět dostatečně dlouho.
6. Při vakuování je možné již připojit kabely mezi vnitřní a venkovní jednotkou na obou stranách a rovněž zapojit veškeré zbylé kabely.
7. Nyní je již tepelné čerpadlo připraveno pro spuštění a uvedení do provozu. Po naplnění správným množstvím chladiva a zkontrolování chodu tepelného čerpadla přes průhledítko.
8. Po zahájení funkční zkoušky je vhodné provést odvzdušenění celého otopného systému, protože se do něj při instalaci tepelného čerpadla dostal vzduch a ten by působil následně poruchy v chodu zařízení.
9. Při funkční zkoušce se i nastaví potřebné parametry jako jsou teploty vody, požadované prostorové teploty, doby chodu bazénové filtrace, atd.
10. A nyní jich chybí jen vyleštění a uklizení místa a vypsání montážních listů (měření, práce, materiál), předání a zaškolení obsluhy.

Tak ať dobře a dlouho slouží. 😊

V dalších dílech se podíváme na instalace tepelného čerpadla vzduch-voda s vnitřním provedením.