Tepelná čerpadla jsou v současnosti ve velkém zájmu. Chceme se s Vámi v krátkosti podělit o několik základních věcí, které je zapotřebí si ohlídat při jejich pořízení.

Hlavním a opravdu nejdůležitějším parametrem je stanovení správného výkonu tepelného čerpadla. V zásadě se dá říci, že tepelné čerpadlo by mělo do venkovní teploty -7°C krýt energetickou spotřebu objektu samo. Toto bych doporučil u systému vzduch/voda. Pro systémy založené na zemních kolektorech, vrtech, energetických koších nebo spodní vodě bych volil tepelný výkon tepelného čerpadla na pokrytí tepelných ztrát a spotřeby teplé vody ze 100%.

Rozhodně bych si pohlídal správné umístění tepelného čerpadla z pohledu hlukové zátěže. Asi bych se úplně vyhnul umístění tepelného čerpadla pod centrální schodiště či vedle místností určených ke spánku. U tepelného čerpadla vzduch/voda, které je převážně umístěné na pozemku, je opravdu velmi důležité mít na paměti hlukovou zátěž venkovního výparníku, která nemusí být příjemná jak pro Vás samotné, tak pro Vaše sousedy.

Dalším velmi důležitým parametrem pro zajištění Vámi požadované tepelné pohody je teplota topné vody. Tepelné čerpadlo v ekonomickém provozu umí zajistit teplotu topené vody do 50°C. Samozřejmě, že umí i 65°C, ale to je už jeho provoz dosti neekonomický.

Důležitým faktem je i to, že topná voda o teplotě 50°C musí přes otopný systém zajistit Vámi požadovanou tepelnou pohodu. Je tedy velmi důležité se dobře seznámit s parametry otopné soustavy (hlavně v případě radiátorů) a případně navrhnout její doplnění nebo úpravu. U podlahového vytápění je to jednoduché. Mnohdy stačí pro podlahové vytápění i teplota topné vody 30°C. Nemusíte se bát i otopné soustavy tvořené z radiátorů. Pokud jsou radiátory správně navržené na teplotu 50°C při -15°C, tak i tady bude provoz pro tepelné čerpadlo efektivní. Je to dáno i tím, že průměrná teplota v topném období (září - duben) se pohybuje např. pro Brno 2,5°C, Prahu 3°C, Ostavu 3,2°C. Máme zjištěno, že otopná soustava s takto navrženými radiátory pracuje na průměrné teplotě 37°C. Není to tedy zas tak nevýhodné oproti podlahovému topení, ale jen stačí radiátory správně navrhnout.

Dalším důležitým faktorem je správná velkost zásobníku na teplou vodu. Tady bych si dovolil zvážit i jiný pohled: větší zásobník má i větší výměník pro předání tepla z tepelného čerpadla, a tím pádem i lepší provoz tepelného čerpadla, než menší zásobník, který má malý výměník. V zásadě se dá říci, že bude spokojeni při běžné spotřebě čtyřčlenné domácnosti se zásobníkem 300 litrů. Když víte, že budete mít např, dvě sprchy a vanu, dal bych si 500 litrový zásobník. Do kuchyně bych si dal malý 10-litrový elektrický bojler, kterému přiteče předehřátá voda z hlavního zásobníku, a ten ji ohřeje na nastavených 55°C. Toto řešení je lepší, že volit do kuchyně cirkulační potrubí a hlavní 500 litrový zásobník ohřívat na zbytečně vysokou teplotu.

Dalším velmi důležitým článkem pro spolehlivý a hospodárný provoz hraje regulace celého systému. Doporučuji jednotnou regulaci, která smysluplně řídí vše potřebné – například spolupráci tepelného čerpadla s fotovoltaickým systémem, bateriovým uložištěm, ohřevem teplé vody, vytápění, atd. Máme zkušenosti s tím, že když je jeden řídící systém jako hlavní, tak je jednodušší nastavení optimálního provozu, dálková zpráva je přehlednější, servisní činnost efektivnější a samotný uživatelský komfort je na vyšší úrovni. Pokud je regulace celého systému postavena na „samostatných regulátorech“, které o sobě mnohdy ani neví, tak je to velice komplikované a mnohdy i méně efektivní na provoz.

Snad Vám rady trochu pomohli, udělat si lepší jasno.

Stanislav Mach, majitel